Jak dobře rozumíte svému psovi? To může záviset na jeho plemeni.
Nová studie ve spolupráci Katedry etologie a zájmových chovů s Katedrou etologie Univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti zkoumala, zda brachycefálie u psů ovlivňuje způsob, jakým lidé rozumějí jejich výrazům a na co se přitom soustředí. Brachycefaličtí psi mají kratší lebky a ploché obličeje: běžným příkladem je mops nebo francouzský buldoček. V rámci studie jsme poskytli 350 účastníkům videozáznamy a fotografie, které zobrazovaly brachycefalické a normocefalické (tj. s "normální" délkou hlavy) psy v různých situacích. Ptali jsme se, v jaké situaci byl ten který materiál pořízen a které prvky obličeje nebo těla psa byly pro tento závěr rozhodující.
Pro účely studie jsme nahráli chování 23 psů dvou plemen: Bostonských teriérů (brachycefalických psů) a Jack Russell teriérů (normocefalických psů). Psi prošli osmi fázemi experimentu, které zahrnovaly čtyři situace: "volání jménem", "hra", "odloučení" a "ohrožení cizí osobou". Účastníci byli úspěšnější v rozpoznávání výrazů tváře bostonských teriérů v "pozitivních" scénářích ("volání jménem" a "hra"), ale měli problémy s rozpoznáváním výrazů v "negativních" kontextech ("odloučení" a "ohrožení cizí osobou"), které byly snadněji rozpoznatelné u Jack Russelů.
Zajímavým zjištěním bylo, že při hodnocení chování Bostonských teriérů se lidé jen velmi málo soustředili na jejich obličeje a ocasy v porovnání s Jack Russell teriéry. Rovněž velké, úchvatné oči Bostonských teriérů nezaujaly více pozornosti než oči Jack Russell teriérů. To může znamenat, že lidé jsou si, do jisté míry, snížené výrazové schopnosti brachycefalického obličeje vědomi.
Autorka vědecké práce: Ing. Petra Eretová, Ph.D.
Petra Eretová (*1992, Plzeň) působí jako odborná asistentka na Katedře etologie a zájmových chovů Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Věnuje se vzájemným vztahům domácích zvířat s člověkem, mezidruhové komunikaci, výzkumu emocí a kognice u zvířat a vývoji epizodické paměti u předškolních dětí. Svou disertační práci s názvem Schopnosti člověka porozumět signálům psa pod vedením doc. Ing. Heleny Chaloupkové, Ph.D. obhájila v září 2022 na ČZU v Praze. Spolupracuje s Centrem pokročilých studií mozku a vědomí při Národním ústavu duševního zdraví a s Laboratoří pro výzkum kognitivních funkcí u non-humánních primátů na ČZU, a to na pozici makačí služebné. Od zahájení doktorských studií je členkou České a Slovenské etologické společnosti, z toho poslední čtyři roky na pozici tajemnice výboru společnosti. Komunikačním signálům psů se věnuje nadále v rámci mezinárodního výzkumného týmu zkoumajícího vizuální komunikaci brachycefalických psů. Jako člen řešitelského týmu se účastnila projektu MV ČR „Využití vyspělých technologií a čichových schopností psů pro zvýšení efektivity vyhledávání pohřešovaných osob v terénu“, nyní kromě, pedagogické a vědecké činnosti, spolupracuje na projektu MV ČR „Detekce pachových markerů metodami analytické chemie a jejich využití ve výcviku služebních psů?“. Ve volném čase se věnuje ručním pracím, rekreačnímu sportu, žánru fantasy a domácímu chovu žížal; dále rozmazluje své dvě kočky a snaží se vyhýbat vaření. . |