Recept na nesmrtelnost

Nacházíme se na počátku nové epochy rozvoje biotechnologických metod u hospodářských zvířat. To je také případ transplantace spermatogoniálních kmenových buněk (SKB). Podstatou této metody je odběr a konzervace spermatogoniálních buněk dárců a jejich následná transplantace do semenotvorných kanálků varlat příjemců. V humánní medicíně lze tímto způsobem například obnovit spermiogenezi (dozrávání spermií) u lidí podstupujících onkologickou léčbu.

Využití transplantace SKB u hospodářských zvířat, zásadním způsobem zintenzivní selekční tlak v populaci, neboť elitní plemeníci, od kterých budou získávané SKB mohou působit prakticky neomezeně v přirozené plemenitbě, souběžně a napříč kontinenty. Díky rezervoárům buněk umístěných ve varlatech všech příjemců, se tito vybraní jedinci stávají v podstatě nesmrtelnými. Kromě neoddiskutovatelných výhod, je potřeba upozorňovat také na komplikace, které jdou ruku v ruce s rapidním biotechnologickým rozvojem. Je třeba zvážit možná rizika, ať už se jedná o dramatické navyšování koeficientu příbuznosti, či související eliminaci variability, která je u populací chovaných zvířat naprosto nezbytná pro přirozenou selekci.

Závěrem je třeba upozornit, že “recept na nesmrtelnost“ pro elitní plemeníky je aktuálně předmětem pilotních experimentů v testovaných podmínkách. Před jeho případným plošným zavedením do běžné chovatelské praxe je potřeba jasný postoj s ohledem na etické aspekty moderních biotechnologických metod. Přečtěte si celou práci našich vědců, která podrobně popisuje zmiňované metody (včetně genetické modifikace transplantovaných SKB pomocí CRISPR enzymů). https://jasbsci.biomedcentral.com/articles/10.1186/s40104-019-0355-4


Spoluautoři:

Ing. Martin Ptáček, Ph.D.

Ing. Filipp Georgijevič Savvulidi

SAVVULIDI, F. – PTÁČEK, M. – **SAVVULIDI VARGOVÁ, K. – STÁDNÍK, L. Manipulation of spermatogonial stem cells in livestock species. Journal of Animal Science and Biotechnology , 2019, roč. 10, č. 46, s. 1-18. ISSN: 2049-1891.

Autoři věděcké práce:  Ing. Martin Ptáček, PhD. a Ing. Filipp Georgijevič Savvulidi

Ing. Martin Ptáček, Ph.D.
Vystudoval ČZU v Praze, kde také v roce 2014 získal doktorský titul v oboru Speciální zootechnika. Od této doby působí na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na Katedře chovu hospodářských zvířat. V rámci odborného zaměření na chov malých přežvýkavců se detailněji zabývá aspekty hodnocení výživného stavu v managementu masných a dojných chovů, aplikovaným výzkumem biotechnologických metod a analýzou užitkových vlastností původních českých plemen ovcí a koz.

 


Ing. Filipp Georgijevič Savvulidi
Je studentem 4. ročníku doktorského studia na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedře chovu hospodářských zvířat (školitel doc. Ing. Luděk Stádník, Ph. D). Zároveň je vědeckým pracovníkem na Ústavu Patologické Fyziologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. V rámci svého doktorského studia se zaměřuje na laboratorní metody sloužící ke zjištění kvality mrazeného spermatu velkých a malých přežvýkavců, především pomocí průtokové a zobrazovací cytometrie. Dále se pak zabývá aplikovaným výzkumem za využití biotechnologických metod. V roce 2019 obdržel Cenu rektora za nejlepší publikační výstupy výzkumné práce doktorandů CZU.

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.