Chmel otáčivý (Humulus lupulus L.) je v České republice významnou kulturní plodinou především jako surovina pro pivovarský průmysl. Další vývoj pěstebních systémů chmele otáčivého a tím i zajištění jeho konkurenceschopnosti na světových trzích jsou podmíněny rozvojem nových technologických postupů, které zajistí nejen efektivitu produkce, ale i snížení ekologické zátěže životního prostředí.
Základem rozvoje nových technologických postupů je dokonalé poznání biologických vlastností chmelových rostlin různých odrůd, včetně samotné biologie kořenového systému, ve vztahu k rozdílným půdně-klimatickým podmínkám, agrotechnickým postupům a omezení degradace přírodních zdrojů.
Znalosti o vývoji kořenového systému chmele otáčivého a jeho rozmístění v půdním prostředí jsou velmi omezené a dostupné především ve starší literatuře. Publikace se primárně věnuje problematice rozmístění kořenového systému chmelových rostlin v půdním profilu ve vztahu k podmínkám stanoviště, agrotechnickým operacím, včetně odrůdových odlišností. Podrobně se věnuje využití těchto znalostí pro vývoj nových technologických postupů umožňujících systémy zonálního hnojení a kypření, cílené podpory infiltrace vody do půdy, omezení technogenního zhutnění a erozních procesů. Cíleně je práce zaměřena na možnosti jejich využití v podmínkách chmelařských oblastí České republiky a zahrnuje výsledky výzkumu a ověřování právě v těchto podmínkách.
Zcela originální a pro zemědělskou praxi přínosnou částí je zpracování atlasu kořenových systémů chmelových rostlin.
