Račí invaze

Rak červenoklepetý (Cherax quadricarinatus) patří mezi sladkovodní korýše z čeledi Parastacidae. Jeho původní areál rozšíření zahrnuje severní Austrálii a jih ostrova Nová Guinea, a i když se ve své domovině vyskytuje především v pomalu tekoucích tocích, je velice přizpůsobivý. Právě proto je úspěšným kolonizátorem zakládajícím nové populace na řadě míst, kam byl postupně zavlečen lidmi. Samci mají jasně červené skvrny na klepetech a někteří jedinci jsou zbarveni modře. Dospívá poměrně brzy a je velice plodný. Dospělá samice může naklást v jedné snůšce více než tisíc vajíček. To raka červenoklepetého činí atraktivním druhem pro akvarijní i akvakulturní chovy.  Po severoamerickém rakovi červeném (Procambarus clarkii) je to právě rak červenoklepetý, který je ekonomicky nejzajímavější ze všech druhů raků na celém světě. Celosvětová oficiální produkce činí více jak 500 tun za rok, ovšem ve skutečnosti je produkce zcela jistě vyšší.

Produkční i okrasná akvakultura je významným zdrojem nepůvodních organizmů obecně a rak červenoklepetý není výjimkou. Raci unikají z chovů do volné přírody a někdy jsou i záměrně vypouštěni producenty a akvaristy, kteří ruší jejich chov. Dopad šíření tohoto druhu na původní biotu a celé ekosystémy byl dosud zkoumán jen povrchně a neúplně.

Abychom zaplnili tuto mezeru ve znalostech a zvýšili informovanost vědecké obce o možných rizicích spojených s tímto druhem, vypracovali jsme v rámci mezinárodní spolupráce obsáhlou a podrobnou studii zaměřenou nejen na zmíněné invazní chování, ale též na taxonomii, morfologii, biologii, ekologii, rozšíření, zdokumentované cesty zavlékání a jeho životní nároky. Provedli jsme též biologickou a socioekonomickou klasifikaci a modelování celosvětového potenciálního rozšíření raka červenoklepetého, pokud by byl zavlečen na další lokality.” uvedli vědci.

Během studie zjistili, že v současné době je tento druh hlášen z šedesáti sedmi států na všech kontinentech kromě Antarktidy, přičemž na území dvaadvaceti z nich byly ve volné přírodě zjištěny celé etablované populace. V místě zavlečení působí tito raci negativně svým predačním chováním na původní populace bezobratlých i ryb a požírají vodní vegetaci, čímž narušují stabilitu celého ekosystému. Navíc jsou hostiteli celé řady parazitů a patogenů, kteří mohou být zavlečeni na nové lokality spolu s nimi, mohou poškozovat rybářské sítě a ryby v nich chycené.

 Jako nejrizikovější regiony z hlediska invaze byly na základě analýzy klimatické shody označeny Afrika, Jižní Amerika, jihovýchod Severní Ameriky, jižní a jihovýchodní Asie a většina území Austrálie. Z evropského hlediska jsou nejohroženější jižní státy. Rak červenoklepetý byl označen za nebezpečný invazní druh z hlediska environmentálního a za středně nebezpečný druh z hlediska možných socioekonomických dopadů. Vědci se touto cestou snažili upozornit na důležitost správně nastaveného managementu využívání tohoto ekonomicky významného druhu v akvakultuře a obchodu s akvarijními živočichy.

Na celé studii se podíleli výzkumníci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, České zemědělské univerzity v Praze, přírodovědného muzea ve Frankfurtu v Německu, univerzity v Córdobě ve Španělsku a Národní univerzity a přírodovědného muzea v Singapuru. Článek byl publikován v prestižním vědeckém časopise Reviews in Aquaculture.

Celou práci najdete zde:

HAUBROCK, Phillip J., Francisco J. OFICIALDEGUI, Yiwen ZENG, Jiří PATOKA, Darren C.J. YEO a Antonín KOUBA. The redclaw crayfish: A prominent aquaculture species with invasive potential in tropical and subtropical biodiversity hotspots. Reviews in Aquaculture [online]. 2021, 13(3), 1488-1530 [cit. 2021-9-30]. ISSN 1753-5123. Dostupné z: doi:10.1111/raq.12531

 

Spoluautor vědecké práce: doc. Ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS.

Docent na katedře zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze, kde mimo jiné garantuje a vyučuje předměty akvaristika a produkční akvaristika. Zajímá se o chov, biologii, etologii a taxonomii sladkovodních korýšů a na kontě má několik vědeckých popisů nových druhů raků. Rovněž studuje invazní organizmy, a to především v souvislosti s mezinárodním obchodem s akvarijními živočichy a rostlinami. Věnuje se i popularizaci vědy. Napsal čtyři chovatelské příručky, metodiku o chovu raků v akváriích, a spolu s kolegy vytvořil české názvosloví infrařádu rakotvárných. Je také hlavním autorem či spoluautorem více než padesáti vědeckých a odborných článků. Aktivně spolupracuje s osmi indonéskými univerzitami a v roce 2017 vedl expedici zaměřenou na raky na Novou Guineu. Aktivně se zasazuje o ochranu endemické fauny v Indonésii.

Další články v rubrice

English ☰ Menu