Vrba

Pohádkový strom, který zachytí tajná přání i toxické polutanty. O polycyklických aromatických uhlovodících (PAU) od nás neslyšíte poprvé. Tyto organické polutanty vznikají nedokonalým spalováním veškeré organické hmoty a mohou být toxické či karcinogenní pro různé organismy včetně člověka. Je proto důležité hledat možné způsoby, jak tyto polutanty zcela odstranit, nebo alespoň snížit jejich vliv. A to nejlépe nenákladným způsobem šetrným k životnímu prostředí. Jednou z metod je fytoremediace, založená na dekontaminaci půdy za pomoci rostlin. Z předchozích experimentů bylo zřejmé, že nejvhodnější budou rychle rostoucí dřeviny, které porostou na kontaminované půdě několik let. Proto vědci založili tříletý experiment na fytoremediaci půdy kontaminované PAU pomocí vrb (Salix smithiana Willd). Pokles celkových PAU za 3 roky v půdě s vrbami byl celkem 50,9%, zatímco v půdě bez rychle rostoucích vrb byl pouze 9,9%. Celkově se PAU akumulovaly spíše v kořenech vrb než v jejich nadzemní biomase. Samotné odstranění uhlovodíků v půdě rostlinami pak bylo nižší než 1%, což naznačuje, že veškeré PAU byly z půdy odstraněny za pomoci mikroorganizmů, které jsou vrbami podporovány. Fytoremediace půdy kontaminované PAU vrbami by mohla být efektivním a environmentálně šetrným řešením, jak snížit jejich obsah v zemědělsky využívaných půdách.


Autoři práce:

Ing. Zdeněk Košnář, Ph.D., Ing. Filip Mercl, Ph.D.

Long-term willows phytoremediation treatment of soil contaminated by fly ash polycyclic aromatic hydrocarbons from straw combustion.

KOŠNÁŘ Zdeněk, Filip MERCL a Pavel TLUSTOŠ. Long-term willows phytoremediation treatment of soil contaminated by fly ash polycyclic aromatic hydrocarbons from straw combustion. Environmental Pollution [online]. 2020, 264 [cit. 2020-11-19]. ISSN 02697491. Dostupné z: doi:10.1016/j.envpol.2020.114787

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0269749119376432

 

Autor věděcké práce: Ing. Filip Mercl, Ph.D.

Filip Mercl absolvoval obor Odpady a jejich využití na AF ČZU. V roce 2019 obhájil disertační práci na téma Odpadní materiály ve výživě rostlin. Od roku 2020 pracuje na Katedře agroenvironmentální chemie a výživy rostlin jako vědecký, výzkumný a vývojový pracovník. Jeho vědecká činnost se zaměřuje na výzkum rizikových a potenciálně toxických látek obsažených v odpadních materiálech. Oblastí jeho zájmu jsou zejména rizikové prvky, perzistentní organické polutanty a mikropolutanty. Zkoumá metody odstranění těchto toxických látek pro následné zhodnocení odpadních materiálů a jejich použití jako hnojiva. Obsluhuje kapalinový chromatograf s tandemovou hmotnostní detekcí (LC-MS/MS).

Autor věděcké práce: Ing. Zdeněk Košnář, Ph.D.

Zdeněk Košnář je absolventem oboru Udržitelný rozvoj biosféry na AF ČZU. Navazující doktorské studium ukončil v roce 2018 v oboru Využití a ochrana přírodních zdrojů. Pracuje na katedře Agroenvironmentální chemie a výživy rostlin jako vědecko-výzkumný pracovník projektů a od roku 2019 je odborným asistent. Jeho odborná činnost se mimo jiné zaměřuje na monitorování persistentních organických polutantů v životním prostředí. Zkoumá možnosti bioremediace polycyklických aromatických uhlovodíků a jejich chování v systému půda – rostlina. V neposlední řadě se zabývá analytickým stanovením polutantů životního prostředí na plynovém chromatografu s hmotnostním spektrometrem GC/MS a GC/MS/MS (QqQ).

Další články v rubrice

English ☰ Menu