Na jehličí ustláno

Podstatná část světových lesů se rozkládá na kyselých půdách. Na acidifikační procesy reagují půdy odlišně. Reakce závisí na pufrační schopnosti půdy, tedy do jaké míry je schopna odolávat změnám způsobeným půdní reakcí. Tyto reakce souvisí zejména s obsahem uhličitanů v půdě. Naši vědci studovali přeměny smíšených listnatých lesů na rozsáhlé smrkové monokultury a vliv těchto změn na různé funkční složky uhlíkového cyklu v půdě, jako jsou vrstva hrabanky (svrchní lesní půda tvořená jehličím), půdní fauna a mikroorganismy. Díky obousměrnému studiu tohoto „efektového řetězce“, dokázali vyhodnotit relativní význam lesního hospodářství a limity edafonu (společenstva půdních organismů) při zpracování uhlíku v půdě.

Změny způsobené přeměnou porostů jsou rozsáhlé. Vyšší hromadění hrabankové vrstvy vede k významně silnějšímu okyselení a ke snížení mikrobiální funkční diverzity a biomasy žížal v minerální půdě. Přestože ve smrkovém porostu celkový obsah uhlíku ve svrchních vrstvách půdy roste, je v půdě uložen v méně stabilních formách ve srovnání s listnatými lesy. Jedná se o zásoby, kde uhlík není uzavřen ve shlucích půdních částic nebo vázán na půdní minerály, a proto je zranitelnější vůči environmentálním faktorům.

Zjištění vědců tedy ukazují, že změny ve složení lesů mohou způsobit rozkolísání uhlíkového cyklu v půdě, a nakonec i změnit způsob samotného ukládání uhlíku. 


Autor práce:

Ing. Jakub Hlava Ph.D.

Forest conversion to conifers induces a regime shift in soil process domain affecting carbon stability 

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0038071719302044

 

Autor vědecké Práce: Ing. Jakub Hlava Ph.D.

Vystudoval obor Péče o biosféru na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Na téže fakultě obhájil disertační práci na téma Diverzita půdní fauny na antropogenně zatížených substrátech. Formou odborné stáže se v roce 2009 zapojil do výzkumného projektu ECOWORM na Katholieke Universiteit Leuven v Belgii se zaměřením na ekologii a metody determinace půdní fauny. V roce 2018 absolvoval také mezinárodní kurz půdní nematologie na univerzitě ve Wageningenu (WUR). Na katedře zoologie a rybářství FAPPZ se zabývá půdní faunou. Oblastí jeho zájmu jsou především společenstva půdních živočichů a změny v jejich struktuře v závislosti na zatížení prostředí (těžkými kovy, antropogenní činností). Je autorem nebo spoluautorem vědeckých publikací, článků v odborných periodicích a aplikačních výstupů, včetně patentů.

Další články v rubrice

English ☰ Menu