Hnojit, či nehnojit? To je oč tu běží!

Vliv hnojení na botanické složení travních porostů, produkci a kvalitu píce se studuje již dlouhodobě, dosud však chybí studie detailně analyzující vzájemné vztahy mezi hnojením a nutriční hodnotou porostů. Tým našich vědců se rozhodl zhodnotit vliv dlouhodobého hnojení na nutriční hodnotu lučního porostu typu Arrhenatherion elatioris (mezofilní ovsíkové a kostřavové louky).  Vliv na kvalitu pěstovaného krmiva byl studován v návaznosti na vliv ročníku, pořadí seče, dosažený výnos a zastoupení hlavních agrobotanických skupin (jeteloviny, trávy, ostatní dvouděložné druhy).

Během tříletého období (2014–2016) bylo v dlouhodobém lučním experimentu s hnojením (založen 1976) hodnoceno šest variant s různými ročními dávkami minerálních živin (nehnojená kontrola, fosfor a draslík v dávkách 40 a 100 kg, fosfor a draslík s přidanými 50, 100, 150 anebo 200 kg N na hektar).

Intenzivní hnojení nad 100 kg N zdvojnásobilo výnosy a zvýšilo podíl trav na úkor jetelovin a ostatních bylin. Tento zvýšený podíl trav ve sklizené píci souvisel s horší kvalitou píce v první seči a s lepší stravitelností píce a vyšším obsahem energie pro tvorbu mléka v následujících sečích. Podíl jetelovin a ostatních bylin konzistentně podporoval obsah bílkovin a minerálních látek ve vypěstovaném krmivu. Hnojení mělo na výslednou kvalitu píce menší vliv než ročník anebo pořadí seče, kde se na dosažených rozdílech v rámci každé seče podílelo z 20 %, přičemž polovina z této hodnoty byla projevem zvýšených výnosů a změn v zastoupení agrobotanických skupin.

Výsledky prokázaly, že minerální hnojení travních porostů ovlivňuje kvalitu sklízené píce přímo především samotným zvyšováním výnosů a nepřímo změnami v botanickém složení travních porostů.  Ostatní variabilita v kvalitě píce může být pravděpodobně přisouzena rozdílům ve vývojových fázích rostlin při sklizni nebo odlišné nutriční hodnotě zastoupených druhů. Lze tedy shrnout, že včasný termín seče je klíčový pro optimální kvalitu píce, především u intenzivně hnojených porostů v prvních sečích.


Autoři práce:

doc. Ing. Josef Hakl, PhD.

Ing. Zuzana Hrevušová, Ph.D.

Odkaz na publikaci:

Relationships between long-term fertilization management and forage nutritive value in grasslands

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0167880919300234

 

DINDOVÁ, Anna, Josef HAKL, Zuzana HREVUŠOVÁ a Pavel NERUŠIL. Relationships between long-term fertilization management and forage nutritive value in grasslands. Agriculture, Ecosystems & Environment [online]. 2019, 279, 139-148 [cit. 2020-04-21]. DOI: 10.1016/j.agee.2019.01.011. ISSN 01678809. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0167880919300234

Autoři věděcké práce: doc. Ing. Josef Hakl, PhD. a Ing. Zuzana Hrevušová, Ph.D.

doc. Ing. Josef Hakl, PhD.
Vystudoval obor Všeobecné zemědělství na ČZU v Praze. Doktorskou práci hodnotící ekologické vlastnosti a produkční znaky vojtěšky seté obhájil v roce 2006 a v roce 2013 se na ČZU v Praze habilitoval v oboru Pícninářství a trávníkářství. V současné době působí na Katedře agroekologie a rostlinné produkce jako vedoucí týmu pro oblast pícninářství. Odborné zaměření pokrývá systémy produkce píce, ekologie pícních druhů, pěstitelské technologie pícnin na orné půdě, hodnocení kvality píce i využívání trvalých travních porostů. Mimo práce na univerzitě se věnuje i hospodaření na rodinné farmě.

 

Ing. Zuzana Hrevušová, Ph.D.
Vystudovala obor zahradnictví na České zemědělské univerzitě v Praze. Doktorskou práci o vlivu hnojení na různé charakteristiky lučního porostu obhájila v roce 2011. V současnosti pracuje na Katedře agroekologie a pěstování rostlin. Zaměřuje se na ošetřování a využívání produkčních i neprodukčních travních porostů, na jejich ekologické vazby a vztah k okolnímu prostředí. Zabývá se také problematikou využití jetelovin v zemědělské krajině.

Další články v rubrice

English ☰ Menu