EKOzy

Pro účely studie bylo vyšetřeno téměř 660 vzorků ze 14 konvenčních a 14 ekologických chovů zaměřených na dojné kozy.  Všechny testované farmy byly pozitivní na parazitické prvoky (kokcidie) rodu Eimeria a strongylidní hlístice. Zatímco nejvyšší intenzita infekce kokcidiemi rodu Eimeria byla zaznamenána na konvenční kozí farmě (86 880 OPG – oocyst na gram výkalu), nejvíce strongylidních hlístic bylo zaznamenáno v jednom z ekologických chovů (7 400 EPG – vajíček na gram výkalu). Statisticky se však hodnoty intenzity infekce těmito parazity mezi oběma systémy hospodaření nelišily. Podle vědců je to pravděpodobně v důsledku podobného pastevního managementu a užívání odčervovacích preparátů (anthelmintik).

Nejčastějšími druhy kokcidií rodu Eimeria byly Eimeria arloingi, E. alijevi a E. ninakohlyakimovae. U hlístic převládaly běžně se vyskytující druhy Trichostrongylus/Teladorsagia a Haemonchus contortus (vlasovka slezová). U některých koz byl také zaznamenán výskyt plicnivek Muellerius capillaris. Jedná se o parazitické červy ze třídy hlístic, kteří se usazují v průdušnicích, průdušinkách a plicních sklípcích napadeného jedince. Naopak motolice nebyly zjištěny ani v jednom ze sledovaných chovů. Zajímavé bylo zjištění, že prevalence tasemnice rodu Moniezia výrazně převládala na ekologických farmách (43 %) v porovnání s konvenčními chovy (14 %). Tento významný rozdíl si vědci vysvětlují skupinou anthelmintik (ivermektin), která byla dle dotazníkového šetření převážně používána v konvenčních chovech. Rezidua těchto ivermektinů uvolňovaná spolu s výkaly do vnějšího prostředí mohou mít dopad na mezihostitele tasemnic rodu Moniezia, půdní roztoče, a tím na životní cyklus tohoto střevního parazita.


Spoluautorka vědecké práce:

Ing. Iveta Angela Kyriánová, Ph.D.

Comparison of internal parasitic fauna in dairy goats at conventional and organic farms in the Czech Republic

Původní článek v plném znění naleznete zde:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0921448819300756

 

Autoři vědecké práce: Ing. Martin Ptáček, Ph.D. a Ing. Filipp Georgijevič Savvulidi

ING. Martin Ptáček, PH.D.
Vystudoval obor Všeobecné zemědělství na ČZU v Praze. Doktorskou práci hodnotící ekologické vlastnosti a produkční znaky vojtěšky seté obhájil v roce 2006 a v roce 2013 se na ČZU v Praze habilitoval v oboru Pícninářství a trávníkářství. V současné době působí na Katedře agroekologie a rostlinné produkce jako vedoucí týmu pro oblast pícninářství. Odborné zaměření pokrývá systémy produkce píce, ekologie pícních druhů, pěstitelské technologie pícnin na orné půdě, hodnocení kvality píce i využívání trvalých travních porostů. Mimo práce na univerzitě se věnuje i hospodaření na rodinné farmě.

Ing. Zuzana Hrevušová, Ph.D.
Vystudovala obor zahradnictví na České zemědělské univerzitě v Praze. Doktorskou práci o vlivu hnojení na různé charakteristiky lučního porostu obhájila v roce 2011. V současnosti pracuje na Katedře agroekologie a pěstování rostlin. Zaměřuje se na ošetřování a využívání produkčních i neprodukčních travních porostů, na jejich ekologické vazby a vztah k okolnímu prostředí. Zabývá se také problematikou využití jetelovin v zemědělské krajině.

Další články v rubrice

English ☰ Menu