Optimalizace půdních bloků

Optimalizace půdních bloků z hlediska eliminace degradace životního prostředí a zajištění podmínek pro využití precizního zemědělství.

Dělení pozemků musí především respektovat environmentální, agrotechnická a ekonomická kritéria.

Diskuse o velikosti půdních bloků či jejich dílů včetně problematiky velikosti plochy oseté plodiny je stále aktuální. Bohužel se většinou nejedná o diskusi nad vědeckým přístupem k řešení problému, ale spíše o zdůvodňování pohledů rozdílných zájmových skupin se zaměřením na ovlivnění legislativních pravidel, či politických a ekonomických zájmů.

Na základě spolupráce CPZ, VÚMOP, ČTPEZ a Czech Organics byla provedena optimalizace prostorového uspořádání DPB na Ekofarmě PROBIO (jedná se o podnik ekologického zemědělství).

Výsledkem projektu vycházejícího ze strany Ekofarmy PROBIO došlo na zvoleném zájmovém území k modelové optimalizaci DPB. Některé výsledky projektu jsou již však implementovány do reálného stavu.

Výsledky optimalizace jsou:

  1. nové tvarové a velikostní uspořádání půdních bloků do podoby produkčních ploch, které zajišťují cílenou lokální eliminaci degradačních procesů půdy (větrná a vodní eroze, zhutnění půdy) a jsou plně v souladu se stávající legislativou,
  2. dále zajišťují efektivní pohyb zemědělské techniky, snižují náklady na spotřebu PHM, snižují náklady na osivo, zvyšují efektivitu práce apod.
  3. v rámci optimalizace byly dále vytvořeny environmentálně-pomocné plochy, které zajišťují nejen environmentální funkce (omezení eroze, druhová pestrost, potravní nabídka, migrační trasy, prostor pro volně žijící druhy apod.), ale také zvyšují prostupnost krajiny z hlediska zemědělské techniky (omezení zhutnění produkčních ploch apod.) a pro volnočasové aktivity lidí. Tyto plochy byly ještě rozděleny na plochy s agroenvironmentálním managementem a na plochy s environmentálním managementem. I zde je nutné kalkulovat s náklady na tyto plochy (daň, nájem) a s možnostmi jejich pokrytí (případná produkce či státní podpora)
  4. šířky navržených produkčních ploch (kolmé šířky na směr pracovní jízdy) respektují technické parametry strojů primárně využívaných pro základní zpracování půdy a pro setí a většinou odpovídají násobkům strojů pro mechanickou kultivaci,
  5. zásadním cílem bylo produkční plochy optimalizovat pro uplatnění principů precizního zemědělství, které patří i do ekologického zemědělství,
  6. modelová analýzy přinesla i podklady pro specifikaci ekonomických přínosů.

Práce byla primárně zaměřena na potřebu skutečné optimalizace zadavatelem, ale přináší další pohledy a náměty pro efektivní vývoj ve změně zemědělského využití krajiny a ve vztahu k posílení konkurenceschopnosti a setrvalosti zemědělství v ČR.

Mezi základní témata lze zahrnout následující body:

  1. Optimalizaci zemědělského využití (výroby) lze provést s respektováním potřeb krajinné struktury a se zahrnutím principů krajinného inženýrství, včetně možností kvantifikace přínosů, či negativních důsledků, ve srovnání se stavem původním.
  2. Je systémový přístup optimalizace půdních bloků akceptovatelný jako základ budoucí taxonomizace, či jako základ hodnocení faremního managementu?
  3. Lze pomocí implementace výše uvedených analýz nahradit dnešní jednoznačně složitý a mnohdy cíleně neefektivní systém legislativních opatření v podobě DZES?
  4. Je potřebné otevřít diskuzi o skutečné diverzifikaci krajiny na základě vzniku produkčních ploch s trvale udržitelným managementem a o vzniku environmentálně-pomocných ploch s rozdílnou environmentální a společenskou funkcí při respektování vlastnických vztahů, zachování budoucí možnosti produkčního využití a při zahrnutí těchto ploch do legislativy – na tyto plochy dotační podpora určitě patří.

Díky spolupráci organizací zabývající se různými tématy v zemědělství – od ochrany půdy, vody, krajiny přes zemědělskou výrobu a precizní zemědělství až po koloběh organické hmoty v zemědělství – mohla vzniknout tato optimalizace v provozních podmínkách podniku, která respektuje všechny aspekty z pohledu krajinné mozaiky a zemědělské výroby.

Přiložené obrázky dokládají vybrané výsledky projektu, který bude v celkové podobě zveřejněn později.

Václav Brant a Jiří Kapička

Další články v rubrice

English ☰ Menu