Optimalizace půdních bloků z hlediska eliminace degradace životního prostředí a zajištění podmínek pro využití precizního zemědělství.
Dělení pozemků musí především respektovat environmentální, agrotechnická a ekonomická kritéria.
Diskuse o velikosti půdních bloků či jejich dílů včetně problematiky velikosti plochy oseté plodiny je stále aktuální. Bohužel se většinou nejedná o diskusi nad vědeckým přístupem k řešení problému, ale spíše o zdůvodňování pohledů rozdílných zájmových skupin se zaměřením na ovlivnění legislativních pravidel, či politických a ekonomických zájmů.
Na základě spolupráce CPZ, VÚMOP, ČTPEZ a Czech Organics byla provedena optimalizace prostorového uspořádání DPB na Ekofarmě PROBIO (jedná se o podnik ekologického zemědělství).
Výsledkem projektu vycházejícího ze strany Ekofarmy PROBIO došlo na zvoleném zájmovém území k modelové optimalizaci DPB. Některé výsledky projektu jsou již však implementovány do reálného stavu.
Výsledky optimalizace jsou:
- nové tvarové a velikostní uspořádání půdních bloků do podoby produkčních ploch, které zajišťují cílenou lokální eliminaci degradačních procesů půdy (větrná a vodní eroze, zhutnění půdy) a jsou plně v souladu se stávající legislativou,
- dále zajišťují efektivní pohyb zemědělské techniky, snižují náklady na spotřebu PHM, snižují náklady na osivo, zvyšují efektivitu práce apod.
- v rámci optimalizace byly dále vytvořeny environmentálně-pomocné plochy, které zajišťují nejen environmentální funkce (omezení eroze, druhová pestrost, potravní nabídka, migrační trasy, prostor pro volně žijící druhy apod.), ale také zvyšují prostupnost krajiny z hlediska zemědělské techniky (omezení zhutnění produkčních ploch apod.) a pro volnočasové aktivity lidí. Tyto plochy byly ještě rozděleny na plochy s agroenvironmentálním managementem a na plochy s environmentálním managementem. I zde je nutné kalkulovat s náklady na tyto plochy (daň, nájem) a s možnostmi jejich pokrytí (případná produkce či státní podpora)
- šířky navržených produkčních ploch (kolmé šířky na směr pracovní jízdy) respektují technické parametry strojů primárně využívaných pro základní zpracování půdy a pro setí a většinou odpovídají násobkům strojů pro mechanickou kultivaci,
- zásadním cílem bylo produkční plochy optimalizovat pro uplatnění principů precizního zemědělství, které patří i do ekologického zemědělství,
- modelová analýzy přinesla i podklady pro specifikaci ekonomických přínosů.
Práce byla primárně zaměřena na potřebu skutečné optimalizace zadavatelem, ale přináší další pohledy a náměty pro efektivní vývoj ve změně zemědělského využití krajiny a ve vztahu k posílení konkurenceschopnosti a setrvalosti zemědělství v ČR.
Mezi základní témata lze zahrnout následující body:
- Optimalizaci zemědělského využití (výroby) lze provést s respektováním potřeb krajinné struktury a se zahrnutím principů krajinného inženýrství, včetně možností kvantifikace přínosů, či negativních důsledků, ve srovnání se stavem původním.
- Je systémový přístup optimalizace půdních bloků akceptovatelný jako základ budoucí taxonomizace, či jako základ hodnocení faremního managementu?
- Lze pomocí implementace výše uvedených analýz nahradit dnešní jednoznačně složitý a mnohdy cíleně neefektivní systém legislativních opatření v podobě DZES?
- Je potřebné otevřít diskuzi o skutečné diverzifikaci krajiny na základě vzniku produkčních ploch s trvale udržitelným managementem a o vzniku environmentálně-pomocných ploch s rozdílnou environmentální a společenskou funkcí při respektování vlastnických vztahů, zachování budoucí možnosti produkčního využití a při zahrnutí těchto ploch do legislativy – na tyto plochy dotační podpora určitě patří.
Díky spolupráci organizací zabývající se různými tématy v zemědělství – od ochrany půdy, vody, krajiny přes zemědělskou výrobu a precizní zemědělství až po koloběh organické hmoty v zemědělství – mohla vzniknout tato optimalizace v provozních podmínkách podniku, která respektuje všechny aspekty z pohledu krajinné mozaiky a zemědělské výroby.
Přiložené obrázky dokládají vybrané výsledky projektu, který bude v celkové podobě zveřejněn později.
Václav Brant a Jiří Kapička
