Landscape Festival Žižkov 2020

Dne 20. 6. 2020 byl zahájen 8. ročník Landscape Festivalu, který se letos odehrává na pražském Žižkově. Základní ideou festivalu je zvýšení povědomí o rozsahu, smyslu a významu oboru krajinářské architektury ve vztahu k současné architektuře, umění a veřejnému prostoru. Cílem je prostřednictvím site-specific instalací a happeningů oživit degradovaná místa ve městě a nastartovat jejich případný budoucí rozvoj.

Letos se festival soustředí na veřejná prostranství dopravního uzlu nad Florencí u nástupu na Vítkov, cyklostezku pod Vítkovem, Ohradu, Židovské pece, Vrch Svatého kříže a mnohá další místa Prahy 3. Program festivalu je velice bohatý nejen instalacemi ve veřejném prostoru na Praze 3, ale i řadou doprovodných akcí.

 

Katedra zahradní a krajinné architektury FAPPZ ČZU je na festivalu reprezentována sedmi projekty, které jsou k vidění v oblasti lesní cesty mezi Ohradou a Krejcárkem. Vytvořili je studenti zahradní a krajinářské architektury pod vedením doc. akad. soch. Aleše Hnízdila.

 

Helena Kolesárová a Magdaléna Filsaková vytvořily v projektu „Pocta vodě“ z výstřižků plastových lahví zavěšený závoj z kapek vody.

 

Tereza Slabá stvořila dva projekty, „V rámu“ (brána z větví jako pomyslný vstup do pražské divočiny, do tajemného neznáma) a „Rozehraj“, o němž autorka říká: „Ať už si hraje příroda sama v podobě větru nebo kolemjdoucí…“ Mezi čtyřmi kmeny se nacházejí rozvěšené keramické listy, které vytvářejí příjemnou keramickou hudbu. A tak je každý může svojí hrou hezky rozehrát. Autorka zároveň neodolala a napsala na listy zezadu, z jakého stromu pochází, zahradní architekt se nezapře.

 

Barbora Pánková a Vít Dvořák instalovali projekt „Zahradníkův vesmír“. Jde o hravou instalaci z prázdných květináčů, zavěšených jako zvonky na větve stromů. Vytváří dojem snu, že vše je již zasazeno a hotovo, ať už přírodou nebo člověkem. 

 

A konečně je zde k vidění projekt doc. Aleše Hnízdila „Reflexe trvale probíhajícího procesu“. Padající větev odráží v sobě probíhající proces proměny. Zrcadlový efekt jejího povrchu vstřebává všechno okolo sebe. Stejně jako naše vědomí je součástí procesu, ve kterém se samo transformuje, odráží a prolíná s vědomím všech bytostí i trvale probíhajících procesů, tak i padající větev je součástí všeho. Ve svém vědomí jsme součástí reflexe padající větve i všech dalších trvale probíhajících procesů.

 

Na Parukářce je k vidění projekt Lucie Moravcové a Alžběty Pelikánové „Chytej kapky, má to smysl“. My lidé jsme vynalézaví. Důmyslným způsobem jsme se naučili vodu z krajiny odvádět. Nyní ale stojíme před úkolem zcela opačným. Dokážeme se stejným důvtipem vodu do krajiny vrátit a smysluplně ji využít? My věříme, že ano. I zdánlivě malé množství zachycené vody totiž dokáže velké věci.

 

Poslední instalací zastupující katedru zahradní a krajinné architektury je projekt doc. Aleše Hnízdila v lokalitě Rajské zahrady „Vědomí probíhajícího procesu – pocta Karlu Malichovi.“ Je založený na vnímání vnitřních procesů každé bytosti. Myšlenky i pocity, které probouzí naše vědomí v polohách harmonie, disharmonie i úplného zklidnění, vytváří naši vnitřní citlivost a poznání. Karel Malich byl právě tímto velice

citlivým umělcem. V probuzeném vědomí i v jeho utišení je proces, který je součástí všech procesů všude okolo nás, probíhá i v nekonečnosti prostoru. Můžeme se ho dotýkat ve svém vědomí a jsme jeho součástí.

 

Landscape Festival probíhá do 30. 9. 2020.

 

Více informací o festivalu a mapa instalací: https://www.landscape-festival.cz/

Další články v rubrice

English ☰ Menu