Odolnost mikroorganismů vůči působení antibiotik je jedním z největších strašáků 21. století. Jejich rostoucí rezistence je zcela přirozeným jevem, který ovšem urychluje také časté a nadměrné užívání antibiotik. Jedním ze způsobů, jak se odolných bakterií zbavit je použití kombinace více druhů léčiv. Kombinovaná léčba s sebou ale často přináší celou řadu nežádoucích vedlejších účinků. Ty se mohou objevit také při kombinování léků s různými potravinami nebo výživovými doplňky, které často účinnost léků snižují. Velmi známým příkladem je grapefruit a grapefruitová šťáva. Ta ve střevech tlumí aktivitu některých enzymů (CYP3A4) a kvůli jejich nedostatečné aktivitě se pak do těla vstřebává mnohem vyšší množství účinných látek z léčiv. Ty mohou následně způsobovat kardiovaskulární obtíže a jiná rizika. Podobně interagují s jídlem i některé mastné kyseliny, a právě na ty se tým vědců tentokrát zaměřil.
Jednou z nejvýraznějších bakterií, která je díky své stále rostoucí odolnosti považována za vážnou globální hrozbu, je Staphylococcus aureus. Vědci pomocí šachovnicové metody in vitro otestovali interakce mezi oxacilinem (beta-laktamové antibiotikum třídy penicilinů) a palmovými oleji z palmy tucuma (Astrocaryum vulgare), kokosovníku ořechoplodého (Cocos nucifera) a palmy olejné (Elaeis guineensis) vůči devíti kmenům S. aureus. Protože při plynové chromatografii byla jako hlavní složka všech olejů identifikována kyselina laurová, otestovali vědci v kombinaci s oxacilinem také její interakce.
Výsledky ukázaly silné antagonistické interakce mezi palmovými oleji a oxacilinem. Podobné účinky následně vyvolala i zmiňovaná kyselina laurová. Vše tedy nasvědčuje tomu, že kombinace oxacilinu s palmovými oleji a jejich složkami může negativně ovlivnit léčbu stafylokokových infekcí u lidí (i zvířat). To platí jak v případě topické aplikace olejů (na povrch kůže), tak při vysokolipidových dietách. A v čem vlastně můžete na palmové oleje narazit? V současné době je bohužel díky nízké ceně najdeme ve většině výrobků, zejména pak – v čokoládách, sušenkách, margarínech a slaných pochutinách.
Původní vědeckou práci najdete zde:
https://www.nature.com/articles/s41598-020-80481-0
Lalouckova, K., Skrivanova, E., Rondevaldova, J., Frankova, A., Soukup, J., & Kokoska, L. (2021). In vitro antagonistic inhibitory effects of palm seed crude oils and their main constituent, lauric acid, with oxacillin in Staphylococcus aureus. Scientific Reports, 11(1), 1-12.
SPOLUAUTORKA VĚDECKÉ PRÁCE: ING. KLÁRA LALOUČKOVÁ, PH.D.
Absolventka doktorského studia v oboru obecná zootechnika na katedře mikrobiologie, výživy a dietetiky FAPPZ ČZU v Praze, od roku 2020 odbornou asistentkou téže katedry, kde se zabývá výukou výživy zvířat především se zaměřením na psy a kočky. V rámci aktivit na katedře a v kolektivu laboratoře mikrobiologie Výzkumného ústavu živočišné výroby se zabývá alternativními antibiotickými látkami ve výživě zvířat. |
SPOLUAUTORKA VĚDECKÉ PRÁCE: PROF. MVDR. EVA SKŘIVANOVÁ, PH.D.
MVDr., Ph.D. a habilitace na VFU Brno, obor Výživa zvířat a dietetika. Prof. na ČZU v Praze, obor Obecná zootechnika. Výzkum v oblastech: výživa zvířat a mikrobiologie, kvalita a bezpečnost živočišných produktů, se zaměřením na studium antibakteriálních látek a jejich interakcí. Výuka předmětů Výživa zvířat ve vztahu k potravinám, Animal Nutrition, Výživa psů a koček. Členka Vědecké rady na FVHE VFU Brno, Oborové rady Výživa zvířat a dietetika tamtéž, předsedkyně Oborové rady Vědy o zvířatech na ČZU v Praze. |
